Myslíte si opravdu, že jsme se natolik vzdálili přírodě?? Že se musíme jinak přirozené učit?


Milé ženy, především vy,
které jste v očekávání, vy které jste matkami, ale i vy, jenž na mateřství
ještě ani nepomýšlíte.... Vězte důležitou zprávu o tom, jak dokonalé, úžasné a
obdivuhodné jste vy i vaše ratolesti....Nosíte pod srdcem své děti bez toho, aniž
byste nad tím přespříliš dumaly, něco hlídaly, či dokonce řídily. Vše se děje
přesně tak jak má!!! Potřeba naší kontroly nad vším nás žene k lékařům,
prohlídkám, testům...každého trochu jinak, každou v jiné intenzitě, ale
většiny z nás se to týká. Připustíme-li situaci, že žena otěhotní a nemá
žádnou zprávu o svém probíhajícím těhotenství, vyjma vlastní intuice, děje
vedoucí k novému člověku se budou dít ve svých dokonalých zákonitostech i
tak. To je nám všem asi jasné. Stejné je to i s porodem a s kojením.
Když děťátko dozraje a je připraveno spatřit světlo světa, je to Vaše tělo,
které udělá všechno proto, aby se tak stalo....vy nemusíte v podstatě
"nic"...ale ono nic v uvozovkách je poměrně těžké už jen přijmout. Pravděpodobně
vás v tom podpoří jen málo lékařů, či zdravotníků, ale i tací se již
zaplaťpánBůh najdou. Vypnout, nechat věci plynout, poslouchat své tělo, nemít
strach a pokorně věřit, že vše co se děje není ve vašich rukách, odosobnit se a
dovolit si ten luxus prožít nádherný okamžik nejen zrození dítěte, ale i
zrození ženy - matky, muže - otce. Nezasahovat do nejdokonalejších zákonitostí,
nic lepšího nevymyslíme, každý zásah pak tedy pravděpodobně bude jen krokem
zpět, minimálně šlápnutím vedle s nepříjemnostmi kolem toho. Porodivší
žena neočekává nic jiného, než, že se přivítá se svým miminkem, které bude
objímat, dotýkat se jej, hledět si s ním navzájem do očí. Totéž očekává
děťátko. Pupeční šňůra pojící ženu a dítě je jasným a zřetelným znamením toho,
kam dítě po porodu patří. Také později jsou žena a dítě neslučitelně spojeny  - mateřským mlékem, nenahraditelnou "tekutou
láskou". Kojení není žádná věda, která se z něj dnes dělá, kojení je normální,
přirozené, nikoliv naučené. Vy ani dítě nepotřebujete nic než jen čas bez
zbytečných zásahů. První úkol v životě nového člověka po porodu je svými
vlastními silami se doplazit k matčinu prsu a sát mateřské mléko...a že je
k tomu dokonale a náležitě vybaveno! 
Naším úkolem, jakkoliv se v posledních letech zdá nemožným je
"pouze" věřit mu, věřit v dokonalost lidského mláděte, které je skutečně
bezchybně vybaveno k zdolání tak důležitého úkolu. Dopřát mu čas a klid. Tedy
až Vám milé ženy bude někdo tvrdit jak Vám to "ukáže, naučí" nebo jak Vám
miminko "přiloží". Uvědomte si prosím, že nepotřebujete třetí osobu
k tomu, abyste porodila a pak nakrmila své dítě, skutečně ne. Bude-li Vám
to někdo tvrdit, není to pravda, potřebujete možná jen podporu, abyste
v dnešní přetechnizované době věřila sama v sebe a ve své dítě. Toto
potřebují slyšet asi všechny ženy, nejlépe od svých matek, kamarádek, ze svých
rodin, ze svého okolí....a to mnohem, mnohem více než slyšíme o problémech, které
mohou nastat. Vězte, že nic moudřejšího než příroda nikdy nevymyslíme,
nezdokonalíme již nejvýše dokonalé, prostě to nejde, nepokoušejme se o to,
nevěřte tomu, že zrovna vy budete mít nějaké problémy, ale věřte tomu, že
zrovna vy, stejně jako všechny ženy jste schopná nosit své dítě, porodit jej a
po té jej krmit tak dlouho jak jen vám oběma bude libo....

Nevěřte informacím, že nemůžete kojit, že nemáte mléko, nebo
že je vaše mléko slabé, nedostačující...je naprosto dokonalou a nejlepší stravou
pro tělo i duši vašeho potomka....

Těhotenství, porod i kojení jsou v životě ženy i dítěte
události, které se do jejich životů i životů jejich rodin nesmazatelně zapisují...buďme
štědří, k sobě, k druhým, hýčkejme a chraňme tu niternou cestu našich
životů, nesnažme se fušovat přírodě do její dokonalosti, ale zkusme pokorně
přijmout fakt, že jsme toho všeho schopni, umíme to sami, jde to z nás,
můžeme za to poděkovat, ne hledat chyby a cesty k jejich řešení tam, kde
to v prapůvodním scénáři Matky země určitě nebylo.....

S díky všem ženám, Markéta