Zázračné kojení

Kojit může každá žena, je k tomu dokonale vybavena přírodou. Stejně tak každé dítě je připraveno a dokonale vybaveno k sání mateřského mléka z prsu matky. Vrozenou schopnost kojit mohou narušovat pouze vnější faktory. Není to žena, ani dítě, kde je "problém", ten je-li přichází někde zvenčí... 

Více o fyziologii a zázraku kojení v textu:

ZÁZRAČNÉ KOJENÍ

M. Květoňová

Všechny ženy přicházejí
na svět náležitě vybaveny pro kojení. Všechna prsa, velká či malá jsou výborně
uzpůsobena pro tvorbu mléka a pro kojení. Jsou to úžasné, složité orgány
schopné připravit tu nejdokonalejší potravu pro děťátko. Dítě je dokonale připraveno
a vybaveno ji přijmout.

     Znamení, že je čas mléko vyrobit a uvolnit
mají za úkol některé v těle vytvářené hormony, jejich hladina může
stoupat, nebo naopak klesat podle míry matčina stresu či podle atmosféry
v níž žena své děťátko kojí poprvé. Jeden z důležitých hormonů
oxytocin hraje v laktaci, mateřství a porodním procesu důležitou roli.
V dokonalém souladu podněcuje děložní svalstvo k porodu a zároveň
stimuluje svalstvo prsů k vyloučení mléka při kojení. Oxytocin bývá
nazýván hormonem klidu, lásky a léčení, protože tyto pocity v matce
vyvolává právě při vzájemném kontaktu s dítětem. Uvolnění oxytocinu
spouští kontakt kůže na kůži a vzájemná oční komunikace mezi matkou a dítětem.
Tím, že novorozeně přirozeně hledá bradavku, otírá se o ni a olizuje ji,
zapříčiní další uvolnění oxytocinu do matčina oběhu. Dokonalý soulad.
Přirozenost. Pro všechny ženy a jejich děti (ať už jejich cesta na svět byla
přirozená či nikoliv) je nepřetržitý kontakt kůže na kůži ihned po porodu tou
nejsnazší cestou k dosažení vysoké hladiny oxytocinu, hormonu, který
zvládá spoustu různých rolí souvisejících s péčí a rodičovstvím. Dalším
hormonem plnícím důležitou funkci v období porodu a kojení je Beta -
endorfin. Je to jakýsi opiát tělu vlastní, vylučovaný hypofýzou a hypotalamem.
Během porodu napomáhá uvolňovat hormon prolaktin, jenž připravuje tělo ženy na
kojení. Beta-endorfin se však nachází dále i v mateřském mléce a děti díky
němu mívají po příjemném nakojení blažený výraz ve tváři. Již zmíněný prolaktin
připravuje prsa ženy na kojení, díky němu dozrávají a rozšiřují se kanálky a
lalůčky prsní žlázy. Příroda každou ženu obdařila prostředky na výrobu těchto
hormonů, jejich vysokých dávek, na nichž je kojení přímo závislé. Ale ve
stresujícím prostředí může být obtížnější vylučovat je v potřebném
množství. Z toho tedy přirozeně vychází, že kojení a porod nejlépe
fungují, když je hladina stresu nízká. 

     Z vlastní zkušenosti bohužel vím, že
ne v každé porodnici je bonding přirozenou součástí plynulého porodního
děje. Standartní postupy, jako například ona nedostatečná podpora bondingu,
oddělování dětí od matek, přednost rutinních vyšetření a vážení před kontaktem
kůže na kůži. Stejně tak přetrvávající "povinné vážení" před a po kojení,
stresující vedení zápisků do tabulek, kojení miminek ne dle potřeb dítěte, ale
dle určitého časového harmonogramu á 3 hodiny, zbytečné nabízení příkrmů apod...
To vše nejen mne jako novopečenou matku velmi stresovalo, podráželo a vnášelo
střípky pochybností do mého intuitivního chování. Naštěstí jsem nakonec všechny
děti plně kojila, nejmladší stále ještě, ale při zpětném náhledu na to, jak vše
v porodnici probíhalo si myslím, že to mohlo být jinak, snazší, přirozenější,
méně direktivní, více podporující. V těchto velmi citlivých chvílích je po
ženu i její dítě nejdůležitější podpořit jejich kompetence. Je potřeba, aby se
maminkám dostalo klidného sdělení, že je dobře věřit svým mateřským instinktům,
věřit dítěti, které je spolu s ní dobře vybaveno a ví, co se má dělat.
Základem pro to, aby kojení začalo snadno a co nejlépe je samopřisátí
novorozence v kontaktu kůže na kůži bezprostředně po porodu. Děti se tak
přisají přirozeně správně s doširoka rozevřenými ústy.

Dítě bezprostředně po
porodu patří na břicho matky, veškeré vyšetření je vhodné odložit na později,
nebo je provést na těle matky. Dobrý start kojení ovlivňuje psychickou pohodu
matky, čímž přímou úměrou ovlivňuje i přirozenou touhu v kojení setrvat co
nejdéle a zároveň se přirozeně nabízí jakožto jediná možná a jasná volba.

     K jedněm z nejzajímavějších vědeckým
studií o kojení z posledních let patří výzkum "přirozené (biologické)
péče" (biological nurturing), který provádí Suzanne Colsonová, Ph.D., porodní
asistentka-badatelka působící v Anglii a ve Francii. Metoda přirozené péče
dr. Colsonové vychází z předpokladu, že matky i děti, pokud mají možnost
spolu nerušeně strávit určitý čas ve vzájemném tělesném kontaktu, prokazují
určité vrozené a instinktivní chování. Tyto reflexy usnadňují účinné kojení.
Touha ženy dotýkat se a hladit své miminko je součástí známého vzorce chování,
které vyvolává vrozené reakce miminka, jež jsou jeho přípravou na kojení. Tyto
signály dítěte je třeba si správně vyložit. Když děťátko kroutí hlavou ze
strany na stranu, neznamená to, že nechce k prsu, naopak jej hledá. Dalším
signálem může být čenichání, olizování rtů, vysouvání jazyka, otevírání úst,
cucání pěstičky, zvedání hlavičky...Miminko většinou vydává takové signály je-li
v blízkosti maminky, mazleno a chováno. Dr. Colsonová došla k poznání,
že novorozenecké reflexy jsou nejlépe stimulovány, když matka volí pozici na
kojení zcela spontánně. V tzv. savčí (biologické) pozici, kde je matka
v polosedě a dítě se o ni opírá celým tělem, se pozitivně uplatňují
vrozené reflexy. Kojení se tak stává plynule navazujícím nenásilným aktem
přirozeně po příchodu dítěte na svět.

     Význam kojení je skutečně dalekosáhlý pro
dítě, i pro ženu. Mateřské mléko nelze bezezbytku nahradit. Je to živá
substance, která je nejen dokonalou potravou, ale i lékem. Stále se proměňuje
podle potřeb dítěte. Nejen v čase, tak jak dítě roste, ale také
v průběhu jednoho kojení, během dne a noci a podle toho, jaké konkrétní
protilátky je pro konkrétní dítě v dané situaci na míru potřeba vyrobit.
Je kdykoliv přístupné, má vždy přiměřenou teplotu. Tělesným kontaktem matky a
dítěte po porodu se vytváří pevné citové pouto, to je velmi důležité pro další
psychický i sociální vývoj dítěte. Kojení by proto mělo být podporováno ze
všech stran vedoucích k matce a dítěti. Vyjma zdravotních, sociálních a
emočních předností kojení jsou tu tedy i výhody praktické, ekonomické a
v poslední řadě, o to však neméně důležité i ekologické.

Závěrem si dovolím
poznamenat toto:

Tak jako se
v osmdesátých letech zabydlel v porodnicích Rooming-in, věřím, že
v těch následujících "zdomácní" bonding, podpora rané vazby mezi matkou a
dítětem, kterou považuji za nedílnou součást snadného a bezproblémového startu
kojení. Vedle toho pak víra ve schopnosti dětí i žen.

Zdroje:  

Ina May Gaskinová,
Průvodce kojením, Argo, 2011

M. Mrowetz, G.
Chrastilová, I. Antalová, Bonding - porodní radost, DharmaGaia, 2011

Kolektiv autorek,
Kojení -Dar pro život, Grada, 1998

Aisis Kladno, Zdravá
výživa, lektorské video 1, samopřisátí, 2013